301 00 Plzeň
Skupina domácností, které v základním vzorku tvoří 7,5 %, již na základě stanovených kritérií zahrnuje jedince/domácnosti, kteří žijí pod hranicí chudoby a tudíž se v kritické finanční situaci už nacházejí. Proto jsme v jejich případě dotazu na finance rovnou přistupovali k navozování nejrizikovější hypotetické situace a to pokles finančních prostředků natolik, že by se jim nedostávalo na základní potřeby (jídlo, bydlení, léky).
Graf č. 64 (sva1) H1: Nedostatek financí
Pozn.: 1,1 respondenta odmítlo odpovědět. (N = 65,8)
Graf č. 65 (sva2) Ztráta bydlení v posledních dvou letech
Pozn.: 1,1 respondenta odmítlo odpovědět. (N = 65,8)
Graf č. 67 (sva4) H2: ztráta bydlení
Pozn.: 9,5 respondentů neví. Dva respondenti odmítli odpovědět. (N = 57,7)
V případě výrazného poklesu finančního příjmu by 75,5 % dotázaných volilo svépomoc a 16,1 % by využilo institucionální pomoc (Graf č. 64). Druhou hrozbou pro domácnosti ohrožené sociálním vyloučením je ztráta bydlení. Z celkového počtu domácností spadajících do kategorie vyloučených 11 % respondentů konstatovalo, že v posledních dvou letech přišli o bydlení (Graf č. 65) a tuto ztrátu řešili primárně svépomocí (67,8 %). To co je hodno pozornosti je 18,8 % odpovídajících, kteří konstatovali, že to řešili „jinak“ (Graf č. 66). V absolutních čís- lech se problém ztráty bydlení v posledních dvou letech týkal 7,3 člověka. Proto většina respondentů z této skupiny odpovídala na druhou hypotetickou otázku, a to, jak by případnou ztrátu bydlení řešili. V případě této hypotetické situace 41,2 % dotázaných předpokládá, že situaci vyřeší svépomocí. Oproti tomu 25,6 % by využilo institucionální pomoci. Po 16 % pak mají ještě odpovědi z kategorie „neví“ a „jinak“ (Graf č. 67).
Graf č. 68 (sva5) Ochota využít sociální bydlení
Pozn.: 6,9 respondentů odpovědělo: neví. 1,1 respondentů odmítlo odpovědět. (N = 65,8)
S ohledem na skutečnost, že osoby/domácnosti, které se pohybují pod hranicí chudoby, představují viditelné, politicky a mediálně citlivé téma, byla v případě respondentů v kategorii vyloučení kladena explicitní otázka, zda by v případě ztráty bydlení či finančního nedostatku byli ochotni využít sociálního bydlení zprostředkované městem/OSS, a jenž se vyznačuje specifickými pravidly. Z celkového počtu (N=66,9 což představuje 7,5 % v celém vzorku) 49,4 % dotázaných konstatovalo, že ano, zatímco 40,1 % takovou možnost odmítlo (Graf č.68).