Kdo osobně pomáhá?

Můžeme také srovnat, jak vychází s příjmem celý vzorek a jak skupina pomáhajících, tj.  budeme  sledovat, kolik dotázaným zbývá z příjmu domácnosti po zaplacení nezbytných výdajů. Můžeme si všimnout, že v obou Grafech č. 45 a č. 46 zbývá 5000 Kč a více zhruba stejnému podílu osob. Lze tedy říci, že pokud domácnosti zbývá alespoň 5000  Kč  měsíčně,  nebude se lišit v osobním poskytování péče rodičům. Pokud však domácnost s příjmem špatně  vychází (nepokryje ani nutné výdaje), je osobní poskytování péče pravděpodobnější (6,7 % pomáhajících vs. 4,2 % z celého souboru má příjmy menší než výdaje). Mezi pomáhajícími je také větší podíl osob, kterým zbývá maximálně 999 Kč (22,3 % pomáhající vs. 17,7 % celý soubor) a menší podíl osob, kterým zbývá 1000–4999 Kč (12,6 % pomáhající vs. 22,3 % celý soubor). Je tedy patrné, že pokud domácnost obtížně vychází s příjmem, je pravděpodobnější, že bude poskytovat péči osobně. Bylo by zřejmě chybné považovat finanční situaci  za  příčinu a osobní péči jako následek. Tedy, že domácnosti, které špatně vycházejí s příjmem, musí poskytovat péči osobně, neb nemají finanční prostředky. Taková domácnost by se ale asi nejspíše obrátila o pomoc na OSS či jinou instituci. Podívejme se však na to, kde je rozdíl celého souboru a pečujících nejvíce patrný – jsou to odlišné  poměry  kategorií  0–999  Kč  a  1000–4999   Kč.

Poskytování osobní péče tak bude zřejmě příčinou, proč domácnost špatně vychází s příjmem, a proto jí častěji zbývá maximálně 1000 Kč a méně často 1000–4999 Kč. Těžko soudit, zda kvůli osobní péči unikají domácnosti příležitosti zvýšit svůj příjem, nebo zda domácnost kromě samotné osobní péče také  častěji platí rodičům léky, přípravky a zdravotní pomůcky – což by pak v otázce SOB23 (viz dotazník) zcela právem počítala do nutných výdajů.