301 00 Plzeň
Graf č. 46 (G0101A)
Cítí se být jako osoba bez domova
Pozn.: N = 238
Poslední baterie otázek v dotazníku se zaměřovala na oblast spokojenosti se životem a zahrnovala v sobě otázky, které testovaly hodnotové rámce lidí bez domova. Tuto baterii otázek jsme zařadili z následujícího důvodu: vycházíme z předpokladu, že bez porozumění tomu jak lidé v bezdomoví nahlížejí sami sebe (sebeidentifikace) a jaké preferují hodnotové rámce, nelze přijímat adekvátní strategie umožňující účinnou resocializaci.
Již ve skupinových diskusích se pravidelně objevovala rozdílná pojetí sebenáhledu u dotazovaných bezdomovců. Ve skupinových diskuzích bylo patrné, že existuje výrazná hierarchie v nahlížení skutečnosti, kdo je či není bezdomovec. Osoby, které pobývaly v azylovém Domově sv. Františka, ač přišly o rodinu, vrátily se z vězení, měly pouze neplacenou práci, sami sebe ale stále nahlížely jako nedílnou součást většinové populace a jako bezdomovce nahlížely osoby z nocleháren a z ulice. Obdobně tomu ale bylo i u osob, které pobývaly v noclehárně. U sebe připouštěly obtížnou životní situaci, ale jako bezdomovci se nevnímaly. Pro ně byl bezdomovec synonymem pro lidi z ulice, kteří nemají prostředky ani na to, aby občas mohly dojít přespat do noclehárny či zde provést elementární hygienu. Na základě této zkušenosti jsme kladli všem otázku, která zjišťovala jejich subjektivní sebepojetí. Úmyslně jsme ale nekladli otázku „Cítíte se jako bezdomovec?“, ale otázku „Cítíte se být jako osoba bez domova?“, protože jsme chtěli testovat, zda jimi obývané „obytné prostory“ (zahrádkářské chatky, stany, pobyt v institucích atd.) neidentifikují jako „vlastní“ domov.
Graf č. 47 (G0101V)
Cítí se být jako osoba bez domova – instituce
Pozn.: N = 238
Graf č. 47 (G0101V)
Cítí se být jako osoba bez domova – ulice
Pozn.: N = 238
Graf č. 49 (G0110V)
Jak je celkově spokojen/a se svým životem – instituce
Pozn.: N= 238
Graf č. 49 (G0110V)
Jak je celkově spokojen/a se svým životem – ulice
Pozn.: N= 238
Graf č. 48 (G0110A)
Jak je celkově spokojen/a se svým životem
Pozn.: N = 238
Jako osoba bez domova se cítí být celkem 58,8 % dotázaných. Rozlišíme-li mezi dotázanými na ulici a v institucích, není mezi nimi příliš velký rozdíl. Z osob dotázaných na ulici se jako lidé bez domova cítí 58,2 % a v institucích 59,3 %. Znamená to, že téměř 40 % jedinců se necítí být jako osoba bez domova.
Vedle otázky, jak se lidé v bezdomoví sami nahlížejí, jsme se dále ptali, nakolik jsou spokojeni se svým životem. Sloučíme-li pro zjednodušení kategorie „velmi spokojen“ a „spíše spokojen“ (stejně tak učiníme i na druhé straně spektra a sloučíme kategorie „spíše nespokojen“ a „velmi nespokojen“) vidíme, že se svým životem je spokojeno 30,7 % osob. Zatímco nespokojeno je 41,2 %. Rozložíme-li celkový výsledek mezi osoby v bezdomoví dotazované na ulici a v institucích, ukazuje se, že ti z ulice jsou spokojenější se svým životem. Mezi nimi 32,9 % uvedlo spokojenost a 37,5 % nespokojenost s životem. Oproti tomu osoby dotázané v institucích tvořily 27,5 % spokojených a 49 % nespokojených se svým životem. Výraznou skupinou jsou rovněž osoby v bezdomoví dotázány v institucích, které uvedly, že jsou se svým životem spokojené tak napůl. V institucích jich bylo celých 44 %, zatímco tato skupina na ulici tvořila 31,4 %.