301 00 Plzeň
Graf č. 36 (X0351)
Čistý příjem domácnosti: Listopad 2014
Pozn.: N = 698
Osoby spadající do kategorie latentního bezdomovectví, kterým bezdomovectví bezprostředně hrozí v důsledku nejistých bytových podmínek, jsou rizikovou skupinou zejména kvůli jejich finanční nouzi. Ta má různé příčiny. Pro potřeby zadavatele nejsou klíčové důvody (i když ani ty nejsou pomíjeny), ale jako stěžejní se jeví znalost finančních možností ohrožených osob, rychlost s jakou distribuují své finanční zdroje a míra dluhů. Jejich vznik a zejména výše indikují potenciální problém, jímž je nastoupení sestupné trajektorie, která z latentního bezdomovectví může přejít do zjevného.
V prvé řadě jsme zjišťovali čistý příjem domácnosti za poslední měsíc (tj. listopad 2014). S ohledem na předpokládanou rychlost utracení prostředků ať vlastních nebo obdržených nějakou formou podpory, jsme nezkoumali průměrný příjem za celý rok, ale za poslední měsíc. To proto, že o této částce měli dotazovaní jasnou představu, zatímco o příjmu za celý rok a jeho distribuci prakticky žádnou. Na otázku nám ze 718 dotázaných bylo ochotno odpovědět 698 osob. Toto číslo považujeme za velmi významné, protože součástí standardních šetření (ČSÚ) není dotaz ověřující příjmy kategorizován tak detailně (stejně tak jako v případě dluhů), což je dáno mírou intimity otázky.
Jako výchozí bod bereme fakt, že minimální hrubá mzda je v roce 2015 stanovena na 9 200 Kč pro osobu (pro rok 2014 byla stanovena na 8 500 Kč). Potom po sloučení kategorií čistého příjmu od 0 až 8 tisíc Kč čistého na domácnost, který představuje symbolickou hranici, vytvoříme skupinu, která nedosáhne ani na stanovenou hranicí minimální mzdy. Z Grafu č. 36 vyplývá, že celých 35,8 % osob musí vystačit s nižšími finančními prostředky než je hranice minimální mzdy. Pochopitelně se ale jedná o čistý příjem všech prostředků včetně sociálních podpor.
Oproti tomu průměrná mzda v Plzeňském kraji (podle ČSÚ) činila v roce 2014 kolem 24 tisíc Kč na zaměstnance. Opět bereme tuto hranici pouze jako symbolickou. S ohledem na ní pak, sloučíme-li kategorie 24 až 52 tisíc a více do jedné skupiny, celých 13,8 % osob uvedlo, že jejich příjem je nadprůměrný.
Graf č. 37 (X0360)
Rychlost utrácení: Listopad 2014
Pozn.: N = 714
Graf č. 38 (X0361)
Rychlost utrácení dle výše nájmu
Nižší než minimální (do 6. tis. Kč)
Pozn.: N = 432
Graf č. 38 (X0361)
Rychlost utrácení dle výše nájmu
Minimální až průměrný (6-12 tis. Kč)
Pozn.: N = 432
Graf č. 38 (X0361)
Rychlost utrácení dle výše nájmu
Nadprůměrný (nad 12 tis. Kč)
Pozn.: N = 432
Graf č. 39 (X0370)
Dluh vůči magistrátu
Pozn.: N = 716
Graf č. 40 (X0380)
Výše dluhu: Nájem
Pozn.: N = 54
Graf č. 41 (X0390)
Splácení dluhu na nájemném
Pozn.: N = 54
Graf č. 42 (X0400)
Výše splátky: Nájem
Pozn.: N = 12
Otázky zjišťující velikost čistého příjmu na domácnost byly následovány otázkou, na jak dlouho dotázaným osobám příjem vystačí. Za důležitý poznatek považujeme zjištění, že celých 35,8 % s příjmem nevystačí a 40,1 % vyjde s prostředky, aniž by jim cokoliv zbylo. To znamená, že téměř 76 % dotázaných není schopno ze svých prostředků cokoliv naspořit pro případ ztráty zaměstnání, zvýšení nájmu, jakékoliv neočekávané situace, která by vyžadovala vyšší finanční participaci. Povzbudivé jsou výsledky v Grafu č. 38, ukazují totiž, že výše nájmu neovlivňuje rychlost utrácení prostředků studovaných domácností.
Samostatnou položkou, která ovlivňuje křehkou pozici osob ohrožených bezdomovectvím, jsou dluhy.
S ohledem na zadavatele a jeho možnosti a snahu řešit situaci lidí na ubytovnách bylo důležité zjistit, zda dotázaní dluží, kolik dluží magistrátu na nájmu, případně městu (PMDP), jak vysoké splátky případně řeší.
Z výsledků vyplývá, že magistrátu na nájmu dluží téměř 8 % dotázaných. To je v absolutních číslech 57 lidí, z nichž tři odmítli upřesnit velikost dluhu. Z výše předložených grafů považujeme za důležité následující údaje. 22,2 % nezná výši svého dluhu, jen ví, že jej za nájem mají a 20,4 % dluží více než 36 tisíc Kč (viz Graf č. 39). Vezmeme-li potom v úvahu, že téměř 76 % dotázaných není schopno ze svých prostředků cokoliv naspořit, pak dluh nad 6 tisíc Kč je de facto hranicí,20 která když je překročena, znamená, že dotyční již nebudou dluh splácet nebo jej nedokáží umořit. Výsledkem je, že 85,2 % osob, které dluží na nájmu, nejsou schopny splácet. To potvrzuje i Graf č. 40, který dokládá, že 77,8 % dotázaných dluh za nájem nesplácí a ani o to neusiluje.
Graf č. 43 (X0410)
Dluh vůči PMDP
Pozn.: N = 718
Vedle neplacení nájemného, které omezuje případnou pomoc ze strany města, je druhým typem dluhu vůči městu pohledávka ze strany Plzeňských městských dopravních podniků (PMDP). Z výsledků vyplývá, že PMDP dluží nějakou částku 36,8 % z celkového počtu dotázaných osob. V absolutních číslech se jedná o 264 osob (7 osob si nebylo jisto zda dluží či nedluží). Z výše předložených grafů považujeme důležité následující údaje: (1) 38,4 % nezná výši svého dluhu, jen ví, že existuje, to znamená, že prakticky 40 % vlastně neví ani o velikosti ani o případné výši úroku z prodlení, ani kdy se jejich dluh stane součástí exekučních řízení. (2) 19,5 % dotázaných odhaduje, že dluží více než 36 tisíc Kč (viz Graf č. 44). Vezmeme-li potom v úvahu, že téměř 76 % dotázaných není schopno ze svých prostředků cokoliv naspořit, pak dluh nad 6 tisíc Kč je de facto opět hranicí,21 která když je překročena, znamená, že dotyční již nebudou dluh splácet nebo jej nedokáží umořit. Výsledkem je, že 74 % osob, které dluží na nájmu, nejsou tak de facto schopny splácet. To potvrzuje i Graf č. 45, který dokládá, že 71,5 % z respondentů odpovídajících na tuto otázku dluh vůči PMDP nesplácí.
Graf č. 44 (X0420)
Výše dluhu: PMDP
Pozn.: N = 271
Graf č. 45 (X0430)
Splácení dluhu vůči PMDP
Pozn.: N = 260
Graf č. 46 (X0440)
Výše splátky: PMDP
Pozn.: N = 70