Způsob obživy

Z nabízených strategií obživy volili dotazovaní nejčastěji mezi jednou (29,4 %) dvěma (27,7 %), či třemi (20,6 %) strategiemi způsobů obživy. Největší počet využívaných strategií bylo 7 z 12, kdy tento počet uvedlo 1,3 %, což v absolutních číslech jsou tři lidé.
Mezi tři nejčastěji používané strategie obživy patří pobírání sociálních dávek, tuto formu obživy volí celých 53,4 % osob, následuje sběr kovu, skla atp. 38,2 % a fárání 36,6 %. Nejméně uváděnou strategií obživy byla prostituce. Ta tvoří v celém vzorku 1,2 %. Výrazné rozdíly ve volbě strategií obživy jsou ale patrné pokud rozlišujeme mezi dotázanými z institucí a osobami dotázanými na ulici. Nejvíce preferovanou strategií obživy mezi bezdomovci na ulici jsou fárání 66 % a sběr kovu, skla atp. 68 % a až třetím nejužívanějším přístupem je pobírání sociálních dávek 32 %.
Oproti tomu v institucích je nejvýrazněji zastoupeno pobírání sociálních dávek a to v nadpoloviční míře celých 53,4 %. Což lze vysvětli tím, že mezi touto skupinou dotazovaných je silné zastoupení matek s dětmi (Domov sv. Zdislavy, Středisko křesťanské pomoci). Odlišné jsou ale zbylé dvě nejčastější formy obživy, kdy lidé v bezdomoví jako druhou a třetí nejčastější formu obživy uváděli práci na smlouvu 23,6 % a brigádu bez smlouvy 23,6 %.
Pobírání sociálních dávek je v případě lidí v bezdomoví jedním z nejčastěji asociovaných znaků mezi populací. Protože se tato forma obživy ukázala jako nejčastěji volená strategie, zjišťovali jsme, jaké formy dávek jsou nejčastěji pobírány.