301 00 Plzeň
V této části budeme zkoumat, zda se dotázaní cítí jako osoby bez domova, zda ví o novele Zákona o pomoci v hmotné nouzi a zda se plánují z ubytovny odstěhovat. Zvlášť pak budeme zkoumat ty, kteří se chtějí odstěhovat. Bude nás zajímat, jaký mají plán a jak jsou připraveni tento plán realizovat. Pak budeme samostatně zkoumat ty, kteří se z ubytoven odstěhovat nechtějí. U nich budeme sledovat, co jim brání ve změně situace. Z výsledků vyplývají tato hlavní zjištění: Dotázaní většinou vzdorují pocitu bezdomoví (65,1 %). Pouze 39,1 % respondentů má povědomí o tom, že od ledna 2015 vstupuje v platnost novela Zákona o pomoci v hmotné nouzi. 61,3 % dotázaných chce změnit bytovou situaci a odstěhovat se z ubytovny. Situace bydlení na ubytovně vyhovuje většině (83,9 %) těch, kteří nechtějí svou bytovou situaci měnit. Ve skupině respondentů, kteří žádné stěhování neplánují, nemá dostatek finančních prostředků 53,4 %. Pokud by tato skupina odpůrců stěhování byla nakonec donucena opustit ubytovnu, 65,1 % by si hledalo bydlení na jiné ubytovně.
Respondenti, kteří se odstěhovat chtějí, jednoznačně nejvíce preferují přestěhovat se do běžného nájemního bytu v Plzni. Tuto variantu považuje za možnou 85,3 % ochotných k odstěhování a zároveň 47,6 % takových respondentů ji považuje za nejlepší. Do půl roku od okamžiku dotazování by se odstěhovalo 41,3 % respondentů, kteří uvažují o odstěhování. Část dotázaných ochotných k odstěhování v tomto smyslu koná, 36,1 % z nich se pokoušelo za poslední půlrok hledat nové bydlení čtyřikrát nebo vícekrát. Respondenti ochotní k odstěhování mají zájem o výpomoc se samotným hledáním bytu. Uvítalo by to 54 % z nich.
Graf č. 26 (X0490)
Pocit bezdomoví
Pozn.: N = 716
Graf č. 27 (X0500)
Povědomí o změně zákona o ubytovnách
Pozn.: N = 717
Respondenti si většinou nepřipadají jako osoby bez domova, přestože žijí v nejisté bytové situaci, mnozí dlouhodobě a mnozí dokonce fluktuují mezi různými zařízeními. Jak vyplývá z Grafu č. 26, pocitu bezdomoví vzdoruje 65,1 % dotázaných. Zbytek souboru tomuto pocitu podléhá (33,5 %) nebo neví (1,4 %). Pouze 39,1 % respondentů má povědomí o tom, že od ledna 2015 vstupuje v platnost novela Zákona o pomoci v hmotné nouzi (č. 252/2014 Sb.). Jak se ukazuje v Grafu č. 27, tři pětiny dotázaných o této novele vůbec nemají ponětí. Co se týče ochoty změnit situaci nejistého a nestálého bydlení, tak 61,3 % dotázaných takovou chuť má, 37 % se z ubytovny stěhovat nechce a 1,7 % respondentů váhá (Graf č. 28).
Nyní se podíváme na Graf č. 29, který zachycuje důvody, proč dotyční obyvatelé ubytoven nechtějí tuto bytovou situaci měnit. Klíčovým důvodem je, že 83,9 % dotázaným tato situace vyhovuje a nechtějí na ní nic měnit. Je evidentní, že pracovat s touto skupinou bude velmi těžké. Nepůjde jen o to, dopomoci jim k jistějšímu bydlení, ale nejdříve je bude třeba k této změně přesvědčit a motivovat. 53,4 % respondentů nemá dostatek finančních prostředků, a proto žádné stěhování neplánují. Další překážky již nekomplikují stěhování tak velké části dotázaných: dluh u Plzeňských městských dopravních podniků (PMDP) (14,4 %), rezignace v důsledku vytrvalého odmítání (10,7 %) a dluh vůči Magistrátu města Plzně (4,5 %).
Nedostatek osobní motivace a uvyknutí prostředí ubytoven je hlavní překážkou, proč se odmítají dotyční respondenti stěhovat do stálejšího bydlení.
Graf č. 28 (X0510)
Ochota změnit nejistou bytovou situaci
Pozn.: N = 718
Graf č. 29 (X0600)
Proč nechce ubytovnu opustit
Pozn.: N = 264
Graf č. 30 (X0610)
Reakce na hypotetický vyhazov
Pozn.: N = 264
Nejčastější reakce v Grafu č. 30 je zcela konzistentní s výsledky v předchozím Grafu č. 29. Z dotázaných, kteří se nechtějí stěhovat, by 65,1 % volilo jinou ubytovnu. Tento výsledek ukazuje, jak pevně jsou tito dotázaní spjatí s životem na ubytovnách, protože odmítají tento způsob života měnit. 38,5 % dotázaných by se vrátilo domů, 37,3 % by volilo podnájem nebo nájem, 27,6 % zvažuje odchod z Plzně a 24,8 % dotázaných by odešlo bydlet k příbuzným. Výrazně marginální jsou pak varianty: azylový dům (12,5 %), zůstat na ulici (5,8 %), noclehárna (4,7 %). Vidíme tedy, že dotázaní na hypotetický vyhazov reagují tak, aby se jejich bytová situace nezhoršila – respondenti jen minimálně zvažují varianty, které by kvalitu jejich bydlení zhoršily.
Naši respondenti jednoznačně nejvíce preferují přestěhovat se do běžného nájemního bytu v Plzni (ukazují to Grafy č. 31 a č. 32). Tuto variantu považuje za možnou 85,3 % dotázaných a zároveň 47,6 % respondentů ji považuje za nejlepší. Druhou možností v pořadí je byt přidělený Magistrátem města Plzně. I tato druhá možnost je vysoce preferovaná. 67,2 % respondentů považuje přidělený byt za schůdnou variantu. Navíc, 33 % tuto variantu preferuje nejvíce. Koupě bytu v Plzni a odstěhování mimo Plzeň jsou preferovány jen málo.
Odstěhování mimo Plzeň připustilo 26,9 % a jako prioritu preferovalo 8,8 % dotázaných. Koupě bytu má ještě menší podporu – 14,5 % ji připustilo a preferovalo ji 5,8 % respondentů. Je pochopitelné, že dotázaní tyto dvě varianty příliš nepodporují. Mají vazby v Plzni, a proto nechtějí toto město opustit, a na koupi bytu nemají dost prostředků (což víme z předchozích částí analýzy). Dále jsme prověřovali, jak vážně je míněn plán opustit ubytovnu.
Graf č. 31 (X0520)
Varianty odstěhování, které přicházejí v úvahu
Pozn.: N = 452
Graf č. 32 (X0530)
Nejvíce preferovaná varianta
Pozn.: N = 452
Graf č. 33 (X0550)
Časový horizont odstěhování
Pozn.: N = 449
Graf č. 34 (X0540)
Kolikrát se pokoušel/a hledat za poslední 6 měsíců byt
Pozn.: N = 450
Graf č. 35 (X0620)
Potřebuje pomoc
Pozn.: N = 716
Poslední otázka dotazníku se týkala toho, zda dotázaní nepotřebují při hledání bytu pomoci se samotným hledáním, nebo s vyřízením sociálních dávek. Naši respondenti mají větší zájem o výpomoc se samotným hledáním bytu. Uvítalo by to 54 % z nich. Vyřízení sociálních dávek vede ke zlepšení finanční situace a ta jak víme, komplikuje přechod z nejistého bydlení do stálého. O pomoc s vyřízením dávek projevilo zájem 37,6 % dotázaných z našeho souboru.