301 00 Plzeň
Přítomnost dětí v prostředí nejistého bydlení není žádoucím stavem. Pokud během socializace dítě nepozná podmínky stálého bydlení, jen s obtížemi o ně bude samo v dospělosti usilovat. Tím se z generace na generaci přenáší život v podmínkách nejistého bydlení. Proto také bylo jedním z úkolů našeho šetření prozkoumat, zda a kolik dětí v prostředí ubytoven bydlí.
Ze základních zjištění vyplývá, že 62,4 % obyvatel ubytoven má potomky, ale potomci bydlí pouze s 22,5 % dotázaných. Dotázaní mají celkem 1 041 potomka, mladších 18 let je 46,5 % z nich. Na ubytovnách žije s rodiči 287 potomků, mladších 18 let je 84,3 %. Alespoň jednoho vlastního potomka má 62,4 % dotázaných (Graf č. 20). Na ubytovně však potomci bydlí pouze s 22,5 % ze všech respondentů (Graf č. 21). Zkoumali jsme kolik potomků s těmito respondenty bydlí a jak jsou tito potomci staří.
Graf č. 20 (X0110)
Vlastní potomci
Pozn.: N = 718
Graf č. 21 (X0141)
Žije s respondentem na ubytovně nějaký potomek
Pozn.: N = 717
Graf č. 22 (X0120)
Počet vlastních potomků
Pozn.: N = 718
Dovršené celé roky věku potomků
Graf č. 23 (X0136)
Pozn.: Respondenti mají celkem 1.041 potomka, avšak pouze u 1.003 potomků jsou schopni a ochotni si vybavit alespoň přibližně jejich věk. N=1.003
V našem vzorku nacházíme 146 rodičovských párů nebo jednotlivých rodičů, kteří se svými potomky na ubytovně bydlí. V 55,5 % případů žije s rodiči jen jeden potomek, v 17,8 % dva. Tři nebo čtyři potomci žijí v 20,5 % případů a v 6,2 % případů žije s rodiči na ubytovně pět a více potomků (Graf č. 24). Další Graf č. 25 podrobně sleduje věk potomků, kteří bydlí s rodiči na ubytovně. Nejprve si můžeme všimnout, že s rodiči bydlí 287 z nich, tedy 27,6 % ze všech potomků dotázaných. Děti do 15 let tvoří mezi potomky na ubytovnách nejpočetnější kategorii, 72,7 %. Mladiství od 15 do 17 let tvoří 11,5 %. Dospělých, kteří již dovršili 18 let, je 15,7 %. Nejpalčivější problém tak představuje bydlení 208 dětí na ubytovnách (alespoň o takovém počtu dětí jsme se díky našim 718 respondentům dozvěděli).
Graf č. 24 (X0151)
Počet vlastních potomků ve společné domácnosti
Pozn.: Pokud ve výzkumu odpovídali oba rodiče, počítáme jejich odpovědi jen jednou. N = 146
Graf č. 25 (X0164)
Dovršené celé roky věku potomků ve společné domácnosti
Pozn.: Respondenti mají u sebe na ubytovně celkem 287 potomků, avšak pouze u 286 jsou schopni a ochotni si vybavit alespoň přibližně vek. N = 716
Z Grafu č. 14 vyplývá, 38,1 % žije na ubytovnách maximálně 12 měsíců. Tuto skupinu pracovně nazýváme „Dočasní“. Mezi respondenty, kteří bydlí již na několikáté ubytovně, tvoří „Dočasní“ 23,7 %. Pokud již během prvního roku bydlení na ubytovně začne jedinec mezi ubytovnami fluktuovat, výrazně to sníží jeho šanci na získání stálého bydlení a reintegraci. Bylo by vhodné na tuto rizikovou skupinu (tvoří 10,5 % ze všech dotázaných) zaměřit cílenou sociální práci. Problém však je s identifikací této desetiny populace ubytoven. Registr ubytovaných totiž neexistuje, není tedy do něj možné nahlížet. Mezi těmi, kteří bydlí stále na první ubytovně, tvoří „Dočasní“ 49,6 %. Tuto podskupinu „Dočasných“ považujeme za efektivní příjemce cílené sociální práce – nefluktuují mezi ubytovnami a jsou v situaci nejistého bydlení zatím krátkou dobu. Navíc, vyhledat tuto podskupinu nebude pro terénní sociální pracovníky představovat tak velký problém, tvoří 27,7 % celého souboru. Jinými slovy, každý čtvrtý obyvatel ubytovny patří do této podskupiny. Terénní pracovníci tak mají solidní šanci se k nim dostat poměrně rychle.