Sedláčkova 15, 5. patro
301 00 Plzeň
301 00 Plzeň
Uvažujeme-li o možnostech úspěšné reintegrace jedinců do dlouhodobého bydlení, potřebujeme
u osoby znát: (a) jak dlouho žije v prostředí nestálého bydlení, (b) zda v něm fluktuuje, (c) a zda někdy žila v podmínkách stálého bydlení. Při výzkumu zjevného bezdomovectví (Váně, Kalvas 2014) bylo zjištěno, že 32,4 % dotázaných žije v podmínkách nestálého bydlení 5 a více let. Obyvatelé ubytoven v nich tak dlouho obvykle nežijí. 20,7 % dotázaných na ubytovnách uvedlo, že v tomto prostředí žije 5 a více let. Podrobnější analýzu délky bydlení v prostředí ubytoven uvádíme níže. Z dalších výsledků vyplývá, že sice každý čtvrtý respondent změnil během roku ubytovnu, avšak vyšší míra fluktuace ohrožuje pouze 8,4 % ze všech dotázaných. Dále, 22,1 % respondentů nikdy nežilo v podmínkách stálého bydlení. Ti, kteří někdy stálé bydlení měli, je museli opustit především z finančních důvodů.
Graf č. 11 (X0050)
Délka pobytu v místě zastižení
Pozn.: N = 717
Graf č. 12 (X0060)
Vícečetné pobyty
Pozn.: N = 717
Dotázané, kteří bydlí na ubytovně maximálně 6 měsíců, označujeme pracovně jako „Nováčci“. V Grafu č. 11 vidíme, že „Nováčků“ je v našem souboru 42,4 %. To je poměrně vysoké číslo – znamená, že 2 z 5 otázaných se na současnou ubytovnu přistěhovali během posledního půlroku. Respondenty, kteří v místě zastižení bydlí již jeden rok nebo ještě déle, označujeme pracovně jako „Stálé“. V témže grafu vidíme, že „Stálých“ je zastoupeno 41,6 %, jejich počet je tedy zhruba stejný jako „Nováčků“. Dotázané, kteří jsou ubytovaní v místě zastižení 6 až 12 měsíců, pracovně nazýváme jako „Mezilehlé“ a těch je v souboru 16 %. Z Grafu č. 12 je pak patrné, že 44,4 % respondentů již dříve bydlelo na nějaké jiné ubytovně. To tedy znamená, že pro 55,6 % dotázaných je místo zastižení jediná zkušenost s bydlením na ubytovně. Podívejme se nyní, zda „Nováčci“, „Mezilehlí“ a „Stálí“ bydlí stále na první ubytovně, do které se kdy nastěhovali, nebo již bydleli dříve na nějaké jiné.
Graf č. 13 (X0061)
Délka bydlení v místě zastižení podle toho, zda jde o první či několikátou ubytovnu
Bydlel již na jiné ubytovně
Pozn.: N = 717
Graf č. 13 (X0061)
Délka bydlení v místě zastižení podle toho, zda jde o první či několikátou ubytovnu
Jde o první ubytovnu
Pozn.: N = 717
V Grafu č. 13 vidíme, že „Nováčci“ tvoří 54,4 % mezi respondenty, kteří již dříve na nějaké ubytovně bydleli. Těchto 173 dotázaných, je ohroženo fluktuací mezi ubytovnami, případně mezi ubytovnami a jinými formami nejistého bydlení. Tato skupina tvoří 24,1 % ze všech dotázaných a je třeba jí věnovat zvýšenou pozornost, protože její reintegrace do společnosti je zdaleka nejkomplikovanější. Fluktuace v prostředí nejistého bydlení výrazně komplikuje, aby si jedinec našel stálé a jisté bydlení. A setrvání v prostředí nejistého bydlení komplikuje reintegraci jedince do společnosti.
Pokud se podíváme na respondenty, pro které je místo zastižení jejich první ubytovna, pak „Nováčci“ mezi nimi tvoří 32,8 %. Těchto 131 dotázaných tvoří 18,3 % a je jim třeba věnovat vysokou pozornost, a to z důvodu snazší a efektivnější reintegrace. (1) Tito jedinci mohli přijít na ubytovnu, protože ztratili stálé a jisté bydlení. Je tedy třeba je preventivně podchytit, ještě než začnou fluktuovat v prostředí nejistého bydlení. Reintegrace těchto jedinců je nejjednodušší a nejefektivnější. (2) Jedinci z této skupiny mohli přijít na ubytovnu proto, že se jim podařilo vzchopit se z ještě nejistějších a nestálejších podmínek bydlení. Prokázali tedy vůli a ochotu k reintegraci. A proto by i jejich reintegrace měla být jednodušší a efektivnější než u dalších skupin obyvatel ubytoven. Skupina „Stálých“ pak tvoří 50,4 % mezi respondenty, kteří nebydleli na jiné ubytovně, a 30,5 % mezi dotázanými, kteří již bydlí na několikáté ubytovně.
Graf č. 14 (X0070)
Celková délka bydlení na ubytovnách
Pozn.: N = 716
Z Grafu č. 14 vyplývá, 38,1 % žije na ubytovnách maximálně 12 měsíců. Tuto skupinu pracovně nazýváme „Dočasní“. Mezi respondenty, kteří bydlí již na několikáté ubytovně, tvoří „Dočasní“ 23,7 %. Pokud již během prvního roku bydlení na ubytovně začne jedinec mezi ubytovnami fluktuovat, výrazně to sníží jeho šanci na získání stálého bydlení a reintegraci. Bylo by vhodné na tuto rizikovou skupinu (tvoří 10,5 % ze všech dotázaných) zaměřit cílenou sociální práci. Problém však je s identifikací této desetiny populace ubytoven. Registr ubytovaných totiž neexistuje, není tedy do něj možné nahlížet. Mezi těmi, kteří bydlí stále na první ubytovně, tvoří „Dočasní“ 49,6 %. Tuto podskupinu „Dočasných“ považujeme za efektivní příjemce cílené sociální práce – nefluktuují mezi ubytovnami a jsou v situaci nejistého bydlení zatím krátkou dobu. Navíc, vyhledat tuto podskupinu nebude pro terénní sociální pracovníky představovat tak velký problém, tvoří 27,7 % celého souboru. Jinými slovy, každý čtvrtý obyvatel ubytovny patří do této podskupiny. Terénní pracovníci tak mají solidní šanci se k nim dostat poměrně rychle.
Graf č. 15 (X0071)
Celková délka na ubytovnách dle toho, na kolikáté ubytovně právě bydlí
Bydlel již na jiné ubytovně
Pozn.: N = 716
Graf č. 15 (X0071)
Celková délka na ubytovnách dle toho, na kolikáté ubytovně právě bydlí
Jde o první ubytovnu
Pozn.: N = 716
Graf č. 16 (X0080)
Počet obývaných ubytoven za poslední rok (pouze respondenti, kteří bydleli v životě na více než jedné ubytovně)
Pozn.: Graf neobsahuje 399 respondentů, kteří vždy bydleli na stejné ubytovně. Tito respondenti by pouze o 399 navýšili velikosti prvního sloupce a znesnadnili tak čtení grafů. N = 317
Pracovním názvem „Setrvalí“ označujeme dotázané, kteří na ubytovnách bydlí již 3 a více let. Tato skupina v našem vzorku čítá 37,6 %, jak ukazuje Graf č. 14. Mezi respondenty, kteří bydlí na první ubytovně, tvoří „Setrvalí“ 24,3 % (viz Graf č. 15). Za významné zjištění považujeme, že mezi fluktuujícími obyvateli ubytoven tvoří „Setrvalí“ 54,3 %. Tyto údaje říkají, že existuje pouze nízká šance této skupiny na opuštění situace nejistého bydlení a reintegrace do společnosti.
Za poslední rok bydlelo stále na té samé ubytovně 73,9 % respondentů. Na dvou ubytovnách během posledního roku bydlelo 17,7 %. Vyšší míru fluktuace (3 nebo 4 ubytovny za rok) vykazuje 7,3 %. Extrémní mírou fluktuace (5 a více ubytoven ročně) prochází 1,1 % dotázaných (Grafu č. 16). Tyto údaje dávají naději na úspěch cílené sociální práci, která je obtížná při vyšší a extrémní míře fluktuace obyvatel ubytoven. Takovou mírou fluktuace však trpí pouze jeden respondent z dvanácti. Graf č. 17 pak ukazuje, že naši respondenti bydlí v poměrně „snesitelných“ podmínkách, bereme-li v potaz pouze počet osob připadajících na obytnou plochu. 77,3 % ze všech dotázaných bydlí v bytové jednotce sami nebo s jednou či dvěma osobami. Tři nebo čtyři spolubydlící má 14,8 %. Pět a více spolubydlících má pak 7,9 % dotázaných. Jiný parametr kvality bydlení, než počet jsme neposuzovali.
Graf č. 17 (X0170)
Kolik osob bydlí na bytové jednotce
Pozn.: N = 718
Graf č. 18 (X0090)
Existence stálého bydlení v životě respondenta
x;
Pozn.: N = 718
Poměrně závažným zjištěním je fakt, že 22,1 % dotázaných neměla nikdy v životě stálé bydlení (Graf č. 18). Tito lidé budou nalézat cestu ke stálému bydlení velmi obtížně. Jako důvody opuštění stálého bydlení uváděli především finanční problémy, jak je vidět v Grafu č. 19. Vysoký nájem uvedlo 24,6 %, dluhy na nájmu pak 18,5 % respondentů, kteří někdy měli stálé bydlení. 21,3 % pak uvedlo, že je pro ně jednodušší zajistit financování ubytovny než nájemního bydlení. Ze sociálních událostí dominuje rozvod nebo rozchod, uvádí je 16,7 % dotázaných jako důvod opuštění stálého bydlení. Další sociální události mají dopad na velmi malou část respondentů. Ovdovění uvedlo 2,9 % a odchod do důchodu 2,3 % dotázaných. Poslední zkoumaný důvod byl, že respondent bydlel u někoho, kdo o stálé bydlení přišel – tento důvod platí pro 11,8 % dotázaných. V dotazníku byl prostor zkoumat pouze těchto sedm explicitních důvodů. Jde o důvody, se kterými chce dále pracovat zadavatel výzkumu. Pro 40 % respondentů však žádný z těchto důvodů neplatí. Bohužel, zjišťování důvodů jsme byli nuceni vyhradit pouze omezenou dobu standardizovaného dotazování. Doporučujeme, aby rozkrytí drah ztráty stálého bydlení byla věnovaná kvalitativní studie, která je na popis těchto drah mnohem lépe vybavená než standardizované dotazování.
Graf č. 19 (X0101)
Důvody opuštění stálého bydlení
Pozn.: Na některé položky odmítli někteří respondenti odpovědět, součet tak nedá vždy 558. N = 558