Sedláčkova 15, 5. patro
301 00 Plzeň
301 00 Plzeň
Sběr dat zaměřený na latentní bezdomovectví byl proveden ve dnech 1. až 3. 12. 2014, a byl realizován
v plzeňských ubytovnách. Celkem odpovědělo 718 osob starších 15 let. Na některé otázky (zejména ekonomického charakteru) několik respondentů neodpovědělo.
Je proto vždy nutné sledovat u každého grafu, kolik ze 718 dotázaných osob na danou problematiku odpovědělo. Počet je vyjádřen v grafu (N=X). Výsledky v grafech jsou uváděny v absolutních číslech, zatímco v textu výsledky uvádíme v procentech.
Graf č. 2 (X0300)
Pohlaví
Pozn.: (N = 238)
Graf č. 3 (X0285)
Počty mužů a žen podle věku
Pozn.: (N = 716)
Z celkového počtu dotázaných (718) tvoří muži 59,7 % a ženy 40,3 %. Věkové rozložení vzorku respondentů představujeme v absolutních číslech po jednotlivých letech od 15 roku věku po nejstarší respondenty, kterým bylo 77 let (viz Graf č. 3). Pokud rozlišíme tři základní kategorie a to: osoby do 29 let, 30-54 let a od 55 výše (kvůli možnému srovnání se skupinou zjevných bezdomovců – viz Váně, Kalvas 2014), pak největší skupinu tvoří jedinci v intervalu 30-54 let, jichž je 51,1 %. Výrazně zastoupenou skupinu tvoří ročníky v intervalu do 29 let, kdy tato skupina tvoří 31,6 %, zatímco skupina osob nad 55 let tvoří 17,3 %. Ve všech věkových skupinách je shodný poměr mužů a žen, který odpovídá poměru mužů a žen v celé populaci obyvatelů ubytoven.
Podíváme-li se na vzdělanostní profil dotazovaných, tvoří největší skupinu jedinci se základním vzděláním. Ti tvoří 48,9 % z celé skupiny. Druhou největší skupinou jsou osoby s vyučením bez maturity, kterých je 20,9 %. Lidé s nejnižším vzděláním tak tvoří téměř 70 % z celého vzorku. Fakt, který považujeme za hodný pozornosti je, že se toto číslo prakticky identicky překrývá se vzdělanostní strukturou zjevných bezdomovců (srov. Váně, Kalvas 2014). Ukazuje se tak, že výše vzdělání poměrně přesně indikuje šance jedince propadávat sociální strukturou až na samé společenské dno.
Graf č. 4 (X0290)
Vzdělání
Pozn.: N = 715
Graf č. 5 (X0190)
Odkud respondent pochází
Pozn.: (N = 900)
Graf č. 6 (X0260)
Občanství
Pozn.: N = 717
Výzkumná otázka se věnovala nejen tomu, jaké je rozložení mezi pohlavími, jaká je vzdělanostní a věková struktura, jak dlouho pobývají respondenti na ubytovnách, ale také odkud přicházejí osoby zde žijící. Ptali jsme se proto, odkud do Plzně na ubytovny přišli, jaké mají občanství, trvalé bydliště a na důvod jejich příchodu do Plzně u těch, kteří zde nemají trvalé bydliště:
Největší skupinu na ubytovnách tvoří cizinci. 40,5 % uvedlo, že pochází ze zahraničí. O něco menší skupinu dotázaných tvoří osoby pocházející z Plzně 37,1 % a zbytek jsou osoby, které přišly z různých částí České republiky 22,2 %. Z Grafu č. 6 vyplývá, že 60,3 % dotázaných osob uvedlo, že má české občanství a podle odpovědí na tuto otázku zbytek tvoří cizinci 39,7 % (285 osob). Z nich největší skupinu tvoří občané Slovenska 27,6 %. Zbytek se dělí mezi občany Polska, Ukrajiny, Bulharska, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Rumunska, Moldávie a Mongolska. Vyjma obyvatel Slovenska, které lze na našem území s ohledem na společné historické kořeny očekávat, tři největší skupiny cizinců na ubytovnách v Plzni tvoří občané Ukrajiny 4 %, Rumunska 2,7 % a Bulharska 2,5 %.
Graf č. 7 (X0220)
Místo trvalého bydliště
Pozn.: N = 718
Graf č. 8 (X0240)
Trvalé bydliště v Plzni
Pozn.: N = 330
Graf č. 9 (X0210)
Důvod příchodu do Plzně
Pozn.: N = 444
Společně s občanstvím jsme zjišťovali, kde mají dotazované osoby trvalé bydliště. Největší skupinu představují občané s trvalým bydlištěm v Plzni 46,2 %. Zbytek se dělí mezi osoby s trvalým bydlištěm v ČR, ti tvoří 21,1 % a osoby s trvalým bydlištěm v zahraničí, kteří představují 32,1 %. Ze srovnání s daty uvedenými výše je patrné, že část cizinců má trvalé bydliště v Plzni. U kategorií „Občanství“ a „Místo trvalého bydliště“ dochází k drobným rozporům ve výpovědích. Ukazuje se, že u otázky občanství téměř 61 % dotázaných uvedlo české občanství, zatímco cizinci tvoří 39 %. Avšak při uvádění místa trvalého bydliště, uvedlo pouze 32,1 % dotazovaných, že se jejich trvalé bydliště nachází mimo ČR. Vysvětlujeme si to tím, že se většinou jedná o občany SR, kteří se zde usadili (např. sňatek). V Příloze č. 4 dále předkládáme výpis měst, odkud respondenti přišli do Plzně.
Dále jsme zjišťovali u respondentů s trvalým bydlištěm v Plzni (Graf č. 8), kde jsou hlášeni. Nejvyšší podíl představují osoby, které mají své trvalé bydliště přihlášené na některém z UMO města Plzně. Tato skupina tvoří 57,6 %. Ostatní uvedli, že mají trvalé bydliště hlášené buď na ubytovnách 18,5 % nebo jinde 23,6 %.
Poslední otázkou v této části byl dotaz na důvod příchodu do Plzně osob, které nepocházejí z tohoto města. Jako nejčastější důvod bylo uváděno hledání práce. To uvedlo celých 75,45 % dotázaných. Jako důvod „jiné“ uvedlo 12,2 % a 11,9 % odkazovalo k tomu, že do Plzně přišli za svými příbuznými.