Sedláčkova 15, 5. patro
301 00 Plzeň
301 00 Plzeň
Graf č. 47 (X0570)
Schopnost splácet nájem
Pozn.: N = 449
Za důležitou pokládáme otázku, zda hrozí sociální sestup mezi zjevné bezdomovce osobě, která spadá do kategorie latentního bezdomovectví. Klíčovým ukazatelem pro predikci tohoto rizika je schopnost osoby platit nájem. Dotaz týkající se nájmu je v našem výzkumu významný ještě z dalšího důvodu. Testovali jsme skrze něj, zda osoby pobývající na ubytovnách usilují změnit svou životní situaci. Na otázku ohledně nájmu odpovědělo pouze 452 respondentů ze 718.
To znamená, že 265 respondentů nechce měnit svou situaci. Těch, co vyjádřili touhu po změně, jsme se ptali, kolik platí v současnosti. A na základě toho jsme posuzovali, nakolik je jejich ochota změnit svou situaci reálná.
Graf č. 48 (X0560)
Výše nájmu
Pozn.: N = 450
Graf č. 49 (X0580)
Spoření na kauci
Pozn.: N = 449
Z celkového počtu 449 osob (jedna odmítla odpovědět), které na tuto otázku odpověděly, se celých 85,1 % dotázaných domnívá, že je schopno platit nájem, nebo že by mohli platit dokonce více, a proto je pochopitelná jejich ambice vyměnit ubytovnu za vlastní bydlení. Viděli jsme ale výše, že tato proklamace nutně nekoresponduje s realitou. Testovali jsme tvrzení respondentů časovými otázkami. Ptali jsme se, jak rychle by se chtěli přesunout a za jak dlouho. Vedle časových otázek jsme provedli ještě druhý evaluační krok, a to evaluaci, během které jsme zjišťovali reálné finanční možnosti.
Pro korekci touhy změnit bydlení jsme vyšli z následné úvahy. Jako ukazatel jsme vzali ceny za pronájem bytů v Plzni. Průměrné nájemné za byt 1+1 až 2+kk se pohybuje v intervalu 5-8 tisíc Kč/měsíc (bez energií). Odhadované náklady za energie jsou v intervalu 1-4 tisíce Kč/měsíc. To znamená, že celková suma za bydlení se pohybuje v intervalu 6-12 tisíc Kč/měsíc. Vezmeme-li jako hranici 6 tisíc, pak platí, že 54,9 % nemá šanci s ohledem na současnou výši nájemného, se přesunout z ubytovny a pronajmout si byt. Pokud bychom použili horní hranici, která činí 12 tisíc Kč, pak v intervalu výše nájemného do 12 tis. Kč na ubytovnách – z odpovídajících (N=450) – se nachází 91,6 % respondentů.
Zdá se, že jednou z příčin, proč osoby nadále setrvávají v ne vždy alespoň elementárně vyhovujících bytových podmínkách, je požadavek kauce při podpisu pronájmu bytu. Ze 449 jedinců na otázku zda si případně šetří na kauci, celých 75 % odpovědělo, že si na kauci nešetří.
Graf č. 50 (X0590)
Okamžitá výše kauce
Pozn.: N = 448
S ohledem na změnu zákona (viz Úvod) hrozí, že s poklesem lukrativnosti „podnikání s chudými“ bude určitá část z námi dotazovaných osob vystavena riziku, že si budou muset rychle hledat jinou formu bydlení, pokud nechtějí zůstat v bezprizorním stavu. V takovém okamžiku se jednou z překážek (pomineme-li fakt, že se majitelé bytů brání pronajímat je osobám, které vnímají jako sociálně slabé) stává výše kauce. Z Grafu č. 50 vyplývá, že 54,2 % dotázaných není schopno zaplatit vyšší kauci než dva tisíce. Jestliže standardem je, že při pronájmu jsou požadovány kauce ve výši dvojnásobku nájmu (počítali jsme interval 6-12 tisíc Kč, pak je to 12-24 tisíc Kč), potom 85,8 % dotázaných nemá šanci kauci složit.