Sedláčkova 15, 5. patro
301 00 Plzeň
301 00 Plzeň
Do kategorie rodina byla zařazena domácnost toho respondenta, který odpověděl, že má v domácnosti dítě do 18 let a žije s ním v Plzni. V základním vzorku tvoří tato skupina (rodina) 29,9 %. Kategorii rodiny jsme takto definovali opět s ohledem na formu služeb, které zajišťují organizace garantované OSS. To znamená, důležitým kritériem jsou tak nezaopatřené děti, kdy v případě nějaké zásadní krize (rozpadlá rodina, matka samoživitelka, ztráta partnera/partnerky významně ovlivňuje šance při řešení situací socio-ekonomického charakteru). Jako klíčové problémy byly pro „mladou“ rodinu stanoveny (a) ztráta partnera/partnerky, (b) dlouhodobá nemoc nebo ztráta zaměstnání (min 6 měsíce), které povedou k významnému poklesu příjmů domácnosti.
Graf č. 70 (mra3) Způsob řešení ztráty partnera
Pozn.: 2,1 respondentů odpovědělo: neví. (N = 21,5)
Graf č. 71 (mra4) H1: Způsob řešení ztráty partnera
Pozn.: 35,9 respondentů odmítlo odpovědět. (N = 245,2)
Graf č. 72 (mra5) Dlouhodobá nemoc, ztráta zaměstnání v posledních dvou letech
Pozn.: 2,1 respondentů odpovědělo: neví. (N = 21,5)
Grafy č. 69, 70, 71 dokreslují, jak je tato situace – ztráta partnera/partnerky – zvládána nebo jak by případně byla zvládána. Z celkového počtu N=269,9 respondentů postihla ztráta partnera v posledních dvou letech 8,8% dotázaných. Ty domácnosti, které byly touto ztrátou postiženy v naprosté většině (93,6 %) řešili danou ztrátu svépomocí a 6,4 % se využilo institucionální pomoci.
Konstatovali jsme, že druhou stěžejní hrozbou, jejíž dopad jsme testovali, byla ztráta zaměstnání nebo dlouhodobá nemoc (min 6 měsíce), které vedly/povedou k významnému poklesu příjmů domácnosti. Graf č. 72,73,74 představují výsledná zjištění. Ze zkoumané části (N=269,8) celých 13,5 % dotázaných konstatovalo, že se museli vyrovnávat se ztrátou zaměstnání nebo někdo z členů domácnosti byl dlouhodobě nemocný, což se odrazilo v příjmech domácnosti. Tuto nastalou situaci v 63,6 % se pokoušeli řešit svépomocí a v 29,8 % (N=35,4) případů využili podpory institucionální povahy. Zbylá část (N=221) byla konfrontována s hypotetickou situací ztráty zaměstnání/dlouhodobé nemoci jako limitujícího faktoru při zajišťování potřeb rodiny pečující minimálně o jedno nezaopatřené dítě. 89,6 % se domnívá, že by situaci řešili svépomocí, zatímco 10,4 % by nejspíše využilo nějaké institucionální pomoci.
Graf č. 73 (mra6) Způsob řešení dlouhodobé nemoci/ztráty zaměstnání
Pozn.: Jeden respondent odmítl odpovědět. (N = 35,4)
Graf č. 74 (mra7) H2: předpokládaný způsob řešení ztráty zaměstnání/dlouhodobé nemoci
Pozn.: 2,8 respondentů odpovědělo: Jiné. 9,7 neví. (N = 221,0)
Poslední otázkou směřovanou vůči „mladým“ rodinám byla explicitní otázka, zda by domácnost s nezaopatřeným dítětem měla zájem, aby jejich dítě/děti trávilo svůj volný čas v kroužku nebo družině v zařízení podporovaném OSS, pokud by byla tato akce byla zadarmo. Graf č. 75 dokládá, že takto formulovanou nabídku by z 269,8 respondentů přijalo 69,4 % zatímco 27,4 % o něco takového nemá zájem.
Graf č. 75 (mra8) Zájem o kroužky podporované OSS
Pozn.: 8,6 respondentů odpovědělo: neví. (N = 269,8)