Sedláčkova 15, 5. patro
301 00 Plzeň
301 00 Plzeň
Konstatovali jsme, že v základním zkoumaném vzorku jsme detekovali 3 % osob, které neměly občanství České republiky. Rizika, kterým jsou tyto osoby vystavěny, jsou na základě zkušeností organizací zabývající se práci s cizinci spojeny se ztrátou bydlení a ztrátou práce. Cílili jsme proto v dotazníkovém šetření na tyto skutečnosti.
Graf č. 61 (cia4) H1: ztráta bydlení
Pozn.: 0,7 respondentů si takovou situaci neumí představit. (N = 22,9)
Ukázalo se, že z dotázaných cizinců pouhých 11,1 % přišlo v posledních dvou letech o bydlení (Graf č. 60), což převedeno na absolutní čísla jsou tři lidé. Proto jsme se těch, kteří nepřišli v posledních dvou letech o bydlení, ptali na hypotetickou situaci a způsob řešení. Cizinci ve svých odpovědích (Graf č. 61) by v naprosté většině (84,4 %) počítali s řešením, jež kategorizujeme jako svépomoc. 13 % jich naopak počítalo s nějakou formou institucionální pomoci.
Druhou rizikovou situaci představuje dlouhodobá ztráta zaměstnání (tou je míněno 6 měsíců a více). Zkušenost s touto formou problému učinilo 17,1 % cizinců (Graf č. 62) a zásadním poznatkem je, že nikdo z nich nevyužil pro řešení pomoc ze strany instituce. V absolutních číslech se to týká 4,5 člověka.
Oproti reálné situaci, kdy z dotčených cizinců nikdo nevyužil pomoci instituce při nastolení hypotetické situace, 8,4 % dotázaných cizinců z celkových 22 cizinců konstatovalo, že by se v případě dlouhodobé ztráty zaměstnání obrátili a využili institucionální pomoci. Zbytek by volil některou z forem, které patří do kategorie svépomoci.
Graf č. 62 (cia5) Dlouhodobá ztráta zaměstnání v posledních dvou letech
Pozn.: (N = 26,6)
Graf č. 63 (cia7) H2: Způsob řešení dlouhodobé ztráty zaměstnání
Pozn.: (N = 22,0)