Sedláčkova 15, 5. patro
301 00 Plzeň
301 00 Plzeň
V předešlé části jsme popsali, že existuje významná skupina, která očekává nějaký typ problémů u svých blízkých. Stejně tak jsme dokreslili, jaká je finanční situace domácností ve zkoumané populaci a jaké jsou procentuální podíly materiální a nemateriální pomoci mezi domácnostmi. Nyní obracíme pozornost k výsledkům, které jsou spojeny s jednotlivými skupinami aktérů, ke kterým OSS směřuje svou pomoc. První skupinou jsou senioři a ti co se o ně starají, přičemž forma pomoci má povahu jak svépomoci, tak institucionální pomoci.
Graf č. 29 (sea2) Frekvence vyžadované pomoci
Pozn.: Odpověděli pouze respondenti vyžadující pravidelnou pomoc. (N = 78,7)
Ukázalo se, že v základním vzorku se nacházelo 36,3 % jedinců, kteří spadali do kategorie senior. Z těchto 36,3 % jedinců celých 24 % konstatovalo, že jejich zdravotní stav vyžaduje nějakou formu pravidelné pomoci (Graf č. 28), která je ale zajišťována buď někým z rodiny nebo blízkých nebo ze strany institucí případně jejich kombinací. Graf č. 29 dokládá intenzitu potřebné péče seniorům vyžadujícím pomoc, kdy 45,3 % seniorů vyžaduje aktivní péči (jedná se o sloučení kategorií 5 krát-7 krát týdně, 2 krát až 4 krát týdně a minimálně jednou týdně) a 54,7 % vyžaduje pomoc s ohledem na zdraví seniora v nikoli tak vysoké míře (sloučení kategorií 1 krát až 3 krát měsíčně a méně často).
Graf č. 30 pak přibližuje, kdo je realizátorem péče o seniora, jehož zdravotní stav to vyžaduje. Vysokou míru zátěže nesou děti seniorů (56,3%). Obdobnou míru pomoci pak zajišťují příbuzní (22,4 %) a přátelé (23,1 %). Významný podíl péče o nemocné seniory zastávají instituce (zdravotní a sociální služba), jejich pomoc činí 43,3 %.
Vedle aktuální situace jsme testovali i hypotetickou krizovou situaci. Pro kategorii senior (na základě konzultací se sociálními pracovníky) jsme jako dvě krizové situace testovali (a) kdo by seniorovi pomohl v případě zhoršení jeho zdravotního stavu, (b) jak by řešil nedostatek financí.
Graf č. 31 (sea4) H1: zhoršení zdraví – senior
Pozn.: 12,7 respondentů uvedlo, že neví. 0,7 respondenta odmítlo odpovědět. (N = 235,4)
Graf č. 32 (sea7) H2: nedostatek peněz
Pozn.: 27,6 respondentů odpovědělo: neví. 2,2 odmítlo odpovědět. (N = 297,6)
Graf č. 33 (sea5) Diskuse nad hypotetickou situací – zhoršení zdraví
Pozn.: 2,2 respondenta neví. 7,1 respondentů odmítlo odpovědět. (N = 239,5)
Hypotetická otázka testující, kdo by seniorovi pomohl při zhoršení zdraví, byla kladena těm z kategorie senior, kteří tvořili 76 % z dotázaných seniorů a doposud neměli zdravotní potíže (N=235,4). Z nich 66,3 % předpokládá, že by využili nějakou formu „svépomoci“ (uskromnění se, pomoc od příbuzných atd.). Oproti tomu 32,6 % dotázaných předpokládá, že by využilo nějakou formu pomoci spojenou s činností OSS (instituce). V případě hypotetické otázky směřované na obtíže spojené s poklesem financí, na což byli dotazováni všichni z kategorie senior, pak 26,7 % dotázaných počítá s pomocí spojenou s činností OSS a 68,4 % volilo některou z možných odpovědí, které subsumujeme pod kategorii svépomoc.
Testovali jsme hypotetické situace spojené se zhoršením zdraví a poklesem financí. Vedle toho jsme testovali, zda řešení situace dotyčný probíral se svými blízkými a zda se na řešení případní situace shodli. Jak naznačuje Graf č. 33, téměř třetina (29,1 %) dotázaných námi formulovanou hypotetickou situaci s blízkými nediskutovala a vlastně tak nastává situace, že implicitně předpokládají nějakou formu řešení, ale nemohou si tím být jisti.
Graf č. 34 (spa1) Senior – nejčastější pomoc
Pozn.: 6,8 respondentů odmítlo odpovědět. 30,1 neví. (N = 369,5)
Komplementární součástí výzkumu zaměřeného na seniory byla i část cílená na pomoc seniorům ze strany domácností. V zásadě platí, že v optimální situaci se „úplná“ domácnost (partner/partnerka) stará, společně se svými sourozenci (jsou-li) o 4 seniory. To, co nás zajímalo, bylo, jaký je podíl péče o jednotlivé seniory a existují-li nějaké preference zvládání péče při vyšším počtu seniorů, kteří připadají na domácnost.
Nejčastější péče je v domácnostech zaměřena na matku respondenta. Je tomu tak u celých 41,3 % ze starajících se (Graf č. 34). Takové zjištění je celkem očekávatelné. Jednak proto, že ženy se dožívají vyššího věku a jednak proto, že pozornost je častěji směřována k vlastním rodičům – pokud někdo z nich žije – než k rodičům partnera. Důležité je proto pořadí věnované péče dalším seniorům.
Graf č. 35 (spa2) Intenzita pomoci
Pozn.: 24 respondentů odpovědělo: neví. 7,7 odmítlo odpovědět. (N = 344,6)
Z celkového vzorku zkoumané populace uvedlo 40,8 % (N=367), že někdo z jejich blízkých seniorů (otec, matka, otec či matka partnera) vyžaduje pomoc. Abychom byli schopni určit intenzitu péče, nechali jsme respondenty stanovit osobu, která potřebuje nejčastěji pomoc a u ní jsme sledovali četnost pomoci. Z Grafu č. 35 vyplývá, že 40,1 % starajících se zajišťuje nejpotřebnějšímu seniorovi intenzivní pomoc (jedná se o sloučení kategorií 5krát až 7krát týdně, 2krát až 4krát týdně a minimálně jednou týdně).
Graf č. 36 následně přibližuje, kdo se v péči o seniora angažuje (jednalo se o sloučení všech kategorií péče tj. 5krát-7 krát týdně, 2krát až 4krát týdně a minimálně jednou týdně a to včetně kategorie 1krát až 3krát měsíčně). V tomto případě se jednalo o N=185,8 respondentů, kteří odpovídali definované situaci. Při péči o nejčastěji zaopatřovaného seniora na domácnost činí podíl instituce (zdravotní a sociální služba) 34,1 %. Lze předpokládat, že tento podíl je vyšší, protože respondent vybíral zdravotní stav pouze toho seniora, který vyžaduje ze strany domácnosti nejčastější pomoc.
Graf č. 36 (spa3) Participace na pomoci seniorovi
Pozn.: Respondent mohl zvolit více možností, součet proto nemusí dávat 100 %. (N = 185,8)
Obdobně jako v případě seniorů i v případě péče o seniory jsme kladli hypotetickou otázku a i kontrolní otázky testující reálnost zamýšlených kroků. Hypotetická otázka směřovala k situaci, jak by respondenti reagovali, kdyby se stav některého ze seniorů, o které doposud nebylo zapotřebí se starat, zhoršil natolik, že by bylo nezbytné se mu věnovat minimálně dvakrát týdně. Na tuto otázku odpovídalo 20,8 % ze základního vzorku (Graf č. 37).
Graf č. 37 (spa4) H1: zhoršení stavu seniora
Pozn.: 14,4 respondentů si takovou situaci neumí představit a tři odmítli odpovědět.
(N = 187,5)
Graf č. 38 (spa5) Diskuze nad hypotetickou situací – zhoršení zdraví
Pozn.: 7,7 respondentů odpovědělo: neví. Dva odmítli odpovědět. (N = 180,8)
Hypotetickou situaci navozující stav výrazného zhoršení zdraví seniora by jednotlivé domácnosti v 79,4 % řešili formou svépomoci. Oproti tomu 12,9 % z odpovídajících předpokládá, že by při řešení situace využilo službu instituce, tj. OSS. Předpokládané řešení v případě zhoršení zdravotního stavu, ale 74,2 % odpovídajících doposud s dotyčným seniorem neprobíralo. To může být dáno tím, že o hypotetické situaci byl odpovídající nucen přemýšlet až díky dotazníkovému šetření.
Na otázku, zda si domácnost pečující o některého ze seniorů už vytváří finanční rezervy na zvládnutí situace, pouze 11,2 % (z N=376) konstatovalo, že ano (Graf č. 39). Tzn., že téměř 90 % respondentů, kteří prošli screeningem a byli zařazeni do kategorie pečujících o seniory, si měsíčně neukládá stranou žádné úspory určené pro případ komplikace. Jak vysoké částky si na péči o seniora odkládá zbylých 10 %, dokládá Graf č. 40.
Graf č. 39 (spb1) Spoření na seniory
Pozn.: 4,7 repondentů odmítli odpovědět. (N = 371,6)
Výše nastíněnou část věnující se seniorům a péči o ně zkusíme vysvětlit ještě podrobněji. V našem výzkumu se nezaměřujeme na izolované jedince, sociální problémy chápeme jako věc celé domácnosti a často sledujeme, jak jsou domácnosti propojené s dalšími osobami a jejich domácnostmi. Konstatovali jsme, že domácnost může mít na starosti až čtyři rodiče. Nyní nás bude zajímat, jaká je struktura domácností z hlediska věku a zdravotního stavu rodičů přednostů domácnosti. Zaměřujeme se pouze na rodiče, kteří žijí přímo v Plzni – pokud tedy mají rodiče vyšší věk či horší zdraví, ale žijí mimo Plzeň, ve výsledcích se neobjeví. Toto zúžení provádíme kvůli odhadu, o kolik rodičů bude muset pečovat OSS města Plzně, pokud by péči nezvládly domácnosti jejich dětí. Pochopitelně je možné, že děti přemístí své rodiče do Plzně, i když bydlí v Plzeňském nebo dokonce mimoplzeňském kraji. Šlo nám ale o zachycení vysoké míry pravděpodobnosti. Proto jsme jako kritérium stanovili pobyt seniora v Plzni.
V této části nebudeme posuzovat schopnost domácností dětí pečovat o rodiče, ani nebudeme odhadovat, do jaké míry jsou rodiče na domácnostech svých dětí závislí. Vymezujeme pouze mantinely možných budoucích problémů: (1) Pokud zdraví rodičů již nyní vyžaduje pravidelnou péči, hrozí, že ji domácnost dětí přestane zvládat poskytovat při současném nebo zhoršeném zdravotním stavu. Tento černý scénář se nemusí naplnit v případě všech rodičů, všem pouze hrozí, a nás zajímá rozsah této hrozby. (2) Pokud je nyní věk rodičů 63 let, za dva roky budou v důchodovém věku a budou pravděpodobně pobírat penzi. Ekonomicky pak budou pravděpodobně na tuto penzi odkázáni, což může být pro některé problém a domácnost jejich dětí jim nemusí být schopná pomoci. Opět, víme, že reálně problém nevznikne u všech rodičů, ale téměř všichni jsou ohroženi. A nás zajímá rozsah této hrozby.
Graf č. 40 (spb2) Výše měsíčního „spoření na seniory“
Pozn.: 7,5 respondentů odpovědělo: neví. 4,7 odmítlo odpovědět. (N = 376,3)
Podívejme se na nejdůležitější výsledky: 12,2 % domácností má na starosti alespoň jednoho rodiče, jehož zdravotní stav vyžaduje pravidelnou pomoc a 28,1 % domácností má alespoň jednoho rodiče ve věku 63 let nebo vyšším. Drtivá většina rodičů s horším zdravotním stavem má zároveň vyšší věk, proto nelze předchozí výsledky prostě sečíst, u obou skupin rodičů totiž dochází k obrovskému překryvu. Svědčí o tom, že 28,9 % domácností má na starosti rodiče s horším zdravotním stavem nebo ve vyšším věku. Jinými slovy, v celém našem souboru je pouze 0,8 % domácností, které mají na starost rodiče s horším zdravotním stavem, ale těmto rodičům ještě nebylo 63 let.
V Grafu č. 41 si můžeme všimnout, že horší zdravotní stav mají matky (ať už dotázané osoby nebo partnera či partnerky). Jednak je to dáno vyšší ženskou morbiditou a jednak nižší ženskou mortalitou (Jeřábek 2013). Je poměrně dobře zdokumentováno, že ženy jsou častěji nemocné, ale paradoxně později umírají. Jedna z teorií (Jeřábek 2013) říká, že ženy jsou pozornější ke svému zdravotnímu stavu, proto je jim jednak častěji diagnostikována nemoc a protože jsou jejich nemoci častěji podchyceny, žijí déle. Vyšší střední délka života žen rozhodně vysvětluje, proč mají domácnosti dětí na starosti spíše matky v horším zdravotním stavu, než otce. Matky totiž žijí déle, zároveň s vyšším věkem roste riziko horšího zdravotního stavu, proto budou mít rodiny dětí na starosti spíše matky, otcové mají vyšší pravděpodobnost, že ve vyšším věku již nebudou žít.
Graf č. 41 (ssps03) Nejkomplikovanější zdravotní stav opečovávaného seniora
Pozn.: (N = 900,0)
Graf č. 42 (sspso9) Rodič nad 63+
Pozn.: (N = 900,0)
Graf č. 43 (ssps12) Rodič nad 63+ (Plzeň)
Pozn.: (N = 900,0)
Vyšší střední délkou života také můžeme vysvětlit, proč matky dominují i Grafu č. 42, ač bychom spíše měli čekat, že k domácnostem dětí budou patřit spíše otcové ve věku nad 63 let. Muži si obvykle berou mladší ženy, otcové jsou tedy obvykle starší než matky a tudíž by měli dříve než matky překročit práh 63 let věku. Jak je možné, že k domácnostem dětí spíše patří matky než otcové? Jelikož mají ženy vyšší střední délku života, obvykle je to tedy muž, kdo první z páru rodičů zemře. A tendence mužů ženit se s mladšími ženami tuto pravděpodobnost ještě více posiluje. Navíc si v obou Grafech (č. 41 a 42) můžeme všimnout, že spíše dominují rodiče dotázané osoby, než rodiče partnera. Čtenáře podobných výsledků často intuitivně napadne, že dotázaná osoba rodičům partnera nevěnuje takovou pozornost jako svým rodičům. Tak to ale není, byť nemůžeme vyloučit, že některý respondent rodiče partnera či partnerky zamlčel. Vysvětlení však tkví v tom, že řada dotázaných osob neměla partnery a tudíž nemohou pečovat o rodiče někoho, koho nemají. Logicky se pak ve zmíněných grafech častěji objevují vlastní rodiče, než partnerovy/ partnerčiny. A konečně, v Grafu č. 43 vidíme, kolik rodičů starších 63 let mají domácnosti dětí na starosti. U 71,9 % není žádný rodič starší 63 let. V případě 16,7 % domácností je 63 let jen jednomu rodiči. Dva a více rodičů starších 63 let má 11,4 % domácností.