Sedláčkova 15, 5. patro
301 00 Plzeň
301 00 Plzeň
Prvním ze základních zjištění bylo, jak jsou ve zkoumané populaci využívány služby OSS. Kromě toho bylo zjišťováno, jak často jsou využívány a jak jsou s nimi respondenti spokojeni.
Graf č. 15 (soc31-33) Využívané služby
Pozn.: Respondent mohl uvést až tři služby. (N = 900,0)
Graf č. 16 (soc468) Frekvence využití služeb
Pozn.: Respondent mohl hodnotit až tři služby. (N = 66,4)
Vedle hodnocení kvality služeb a četnosti jejich využívání byly kladeny otázky, které se zaměřovaly na kategorie problémů, s nimiž se respondenti nejvíce potýkají. Mnohočetnou variabilitu těchto problémů jsme subsumovali pod problémy spojené se zdravím, psychikou, volným časem, bydlením, financemi a jiné. V zásadě platí, že nejčastěji pokud respondenti zmiňovali nějaké problémy, se kterými potřebují pomoc, a z celkového vzorku tak učinilo 11,5 %, pak nejčastěji se jejich aktuální problémy týkaly oblasti zdraví, bydlení a financí. (Graf č. 18).
Ukázalo se, že služeb OSS v současnosti využívá ve zkoumaném vzorku 7,2 % dotázaných. Ti využívají jednu až tři služby (Graf č. 15). Pokud dotázaný využívá nějaké služby, pak největší podíl tvoří ti, kteří takovou službu využívají 5krát až 7krát v týdnu. A to celých 2,3 %. Sloučíme-li kategorie od několikrát za týden až po minimálně alespoň jednou za týden, což chápeme jako intenzivní využívání služeb OSS, pak se jedná o celých 76,6 % osob, které jich využívají intenzivně (Graf č. 16). Sledujeme-li, jak dotázaní hodnotí využívané služby (Graf č. 17) pak 38,9 % hodnotí služby jako výborné a 53,3 % jako velmi dobré.
Graf č. 17 (soc579) Kvalita služeb
Pozn.: Respondent mohl hodnotit až tři služby. (N = 66,4)
Graf č. 18 (soc2) Typy problémů, s nimiž potřebují pomoc
Pozn.: Respondent mohl zvolit více možností, součet proto nemusí dávat 100 %. (N = 103,8)
Vidíme tak, že více jak jedna desetina dotázaných zmiňuje aktuální potřebu pomoci. To pochopitelně prozatím nic nevypovídá o tom, kdo by měl být zdrojem pomoci. Není patrné, zda dotyčný uvažuje o nějaké formě svépomoci, to znamená, očekává-li ji od svých blízkých, nebo od nějaké instituce reprezentované v našem případě OSS. Proto jsme se dotazovali, jaký typ problémů (v obecné rovině zvolených kategorií – zdraví, psychika, volný čas, bydlení, finance, jiné) respondenti případně očekávají v horizontu následujících dvou let a zda při jejich řešení očekávají/počítají s institucionální pomocí ze strany OSS.
Graf č. 19 (sod2) Očekávané problémy
Pozn.: Respondent mohl zvolit více možností, součet proto nemusí dávat 100 %. (N = 205,5)
Graf č. 20 (sod4) Služby OSS a jejich počet potenciálně využívaných
Pozn.: Respondent mohl uvést až pět služeb. (N = 147,4)
Z 900 dotázaných celých 22,8 % očekává v následujících dvou letech nějaký problém (Graf č. 19), a z těchto 22,8 % největší část dotázaných očekává problémy spojené se zdravím (78,7 %). Druhou nejčastěji uváděnou obavou je problém spojený s bydlením (15,7 %). Sledujeme-li proto kolik dotázaných předpokládá, že při řešení svých problémů nebo problémů svých blízkých využije nějakou službu nebo dokonce více služeb OSS pak z Grafu č. 20 vyplývá následující. Z celkového počtu respondentů 16,3 % předpokládá, že využije služeb OSS při zvládání svých problémů.
Přičemž celých 64,4 % z těchto 16,3 % (N=147) předpokládá, že využije jednu službu. Porovnáme-li tato data s faktem, že v současnosti využívá nějakou službu OSS 7,2 % dotázaných, pak během dvou let je očekávaná potřeba participace OSS na zvládání problémů populace víc jak dvojnásobná. Předpokládaná potřeba pomoci ze strany OSS nesouvisí ani tak s rozvolňováním sociálních vazeb, i když ty se také promítají do forem řešení (zejména rozpad rodin), ale zejména s demografickými trendy a ekonomickou situací, jak doložíme následně.