Typologie kreativních a kulturních subjektů dle typu kreativity

Aby PK mohl vhodně zacílit svoji podporu KKO, je třeba podrobněji porozumět tomu, jaké druhy subjektů v kraji fungují. Subjekty v první řadě dělíme na ziskové (byznysové) a neziskové, protože jejich fungování se řídí odlišnou logikou a mají odlišné potřeby. Toto dělení je patrné už v designu dotazníku, ve kterém byly některé otázky položeny pouze ziskovým, nebo neziskovým subjektům. Proto jsou i výsledky šetření prezentované zvlášť pro ziskové a neziskové subjekty.

Kromě výchozího rozdělení na ziskové a neziskové subjekty, jsme v analýze použili ještě detailnější typologii, která třídí subjekty podle druhu kreativního působení na základě dat, která nám o sobě subjekty poskytly v šetření. Zkráceně ji označujeme za typ kreativity nebo kreativní třídu.

Identifikaci typu kreativity jsme založili na charakteristikách, které se přímo vztahují ke kreativitě a vazbě subjektů na PK. Využili jsme k tomu analýzu latentních tříd. Tato metoda spočívá v odhadnutí statistického modelu, který rozdělí subjekty do několika skupin (tříd) na základě informací (proměnných), které jsme o nich zjistili. Modely latentních tříd jsme odhadli zvlášť pro ziskové a neziskové subjekty.

Proměnné, na základě kterých model klasifikuje subjekty do tříd, jsou:

• podíl zaměstnanců, kteří jsou kreativní specialisté
• vytvoření nových pracovních pozic pro kreativní specialisty v posledních 3 letech
• využívání subdodávek kreativních prací
• lokalita kreativních prací (kombinace údajů o využívání subdodávek a lokalitě subdodavatele)
• hlavní činnost (výroba, prodej, služby) – pouze byznysové subjekty

S těmito vstupními proměnnými jsme odhadovali modely s 1-5 třídami, které jsme porovnali a vybrali výsledný model podle tzv. statistik vhodnosti. Více informací o metodě a všech porovnávaných modelech je v doplňujících materiálech (sekce Analýza latentních tříd).

V segmentu byznysových subjektů vyšel nejlépe model se třemi skupinami a v segmentu neziskových subjektů model se dvěma skupinami. Výslednou typologii používáme pro třídění dalších charakteristik subjektů (velikost, obor působení atd.), a zejména pro porozumění jejich vztahu k existujícím i potenciálním podpůrným opatřením. Následující grafy ukazují velikost skupin a jejich vztah ke vstupním proměnným, na základě kterých byla typologie definovaná. Ty nám umožňují porozumět významu jednotlivých tříd a pojmenovat je.