Zmapování potřeb podniků v kulturních a kreativních odvětvích v Plzeňském kraji

Prof. PhDr. Jan Váně, Ph.D., Mgr. Martina Štípková, Ph.D., PhDr. František Kalvas, Ph.D., Mgr. Vojtěch Oliverius

Tato sociologická studie je podkladem pro chystanou strategii podpory a rozvoje kulturních a kreativních odvětví (dále jen KKO) v Plzeňském kraji (dále jen PK). Jejím cílem je zmapování reálného stavu KKO a jejich potřeb, aby mohla být následně nastavena optimální podpůrná opatření. Studie byla provedena Západočeskou univerzitou v Plzni (dále jen ZČU) v květnu a červnu 2024. Zde na tomto místě přibližujeme formou interaktivních grafů hlavních výsledky.

Hlavní výsledky – shrnutí

Klíčová zjištění šetření se týkají toho, o jaké typy podpory mají zájem různé typy kreativních subjektů. Subjekty dělíme podle sektoru (byznys a neziskový sektor) a uvnitř sektorů navíc podle typu kreativity neboli kreativní třídy. Zařazení do kreativní třídy vychází z toho, jak pozice subjektu na trhu souvisí s podporou kreativity uvnitř subjektu. Toto rozdělení podrobně diskutujeme níže (Typologie kreativních a kulturních subjektů dle typu kreativity), kde také podrobně dokládáme postup, jak jsme k němu došli (Analýza latentních tříd). Subjekty jsme rozdělili podle toho, zda působí v ziskovém, nebo neziskovém sektoru. Dále jsme je rozdělili do tří kreativních tříd,

Krátce kreativní třídy představme. KREATIVNÍ JÁDRA zaměstnávají velký podíl kreativců, vytváří nové pozice, subdodávky využívají minimálně, jsou plně lokalizovaní v PK, je u nich výrazná orientace na služby. DROBNÍ TVŮRCI jsou dominantně bez zaměstnanců, takže ani nevytváří pozice pro kreativce, minimálně využívají subdodávek a jsou plně lokalizovaní v PK. KOORDINÁROŘI jsou zaměstnavatelé s menším podílem kreativců, více využívají subdodávky, a to včetně subdodávek z jiných regionů. Drobní kreativci se vyskytují jen v ziskovém sektoru, proto je jen pět kombinací sektorů a kreativních tříd.

Hlavní zjištění lze shrnout v následujících bodech:

Subjekty hodnotily pravděpodobnost budoucího využití vybraných typů podpůrných opatření. Mezi nejžádanější typy podpory patří všechny tři nabízené typy podpory v oblasti vzdělávání (marketing, copywriting a sociální sítě; IT a AI; management inovací a dotační zdroje) a kreativní vouchery pro malé a střední podniky. To platí napříč sektory a kreativními třídami. V neziskovém sektoru je ještě navíc podobný zájem o zprostředkování kontaktu se zahraničními regiony – viz Srovnání zájmu o podpůrná opatření v ziskovém a neziskovém sektoru. Zařazení zájmu o kreativní vouchery mezi nejžádanější typy podpory je poněkud paradoxní s ohledem na jejich minimální reálné využití v minulosti (viz Rozvojové potřeby, podpůrné nástroje a investice – subjekty typu byznys a Rozvojové potřeby a podpůrné nástroje – neziskové subjekty).

Deklarovaný zájem o téměř všechny typy možné budoucí podpory je vyšší u byznysových subjektů než u neziskových. Jedinou výjimkou je zájem o vzdělávání v oblasti managementu inovací a dotačních zdrojů, kde je zájem obou sektorů vyrovnaný (viz Srovnání zájmu o podpůrná opatření v ziskovém a neziskovém sektoru).

V ziskovém sektoru jsou Drobní tvůrci obecně zdrženlivější než Kreativní jádra a Koordinátoři. Jeví se ale jako vhodná cesta využít jejich zájem o vzdělávání v oblasti menagementu inovací a dotačních zdrojů, zvlášť s ohledem to, že v minulosti čerpali méně podpory než ostatní z grantů a voucherů Mezi Kreativními jádry a Koordinátory jsou uvnitř sektoru typu byznys většinou malé rozdíly v pravděpodobnosti budoucího využití jednotlivých typů podpory. Viz Rozvojové potřeby, podpůrné nástroje a investice – subjekty typu byznys).

V neziskovém sektoru deklarují větší zájem o všechny typy možné podpory subjekty z kreativní třídy Koordinátorů – viz Rozvojové potřeby a podpůrné nástroje – neziskové subjekty.