Sedláčkova 15, 5. patro
301 00 Plzeň
301 00 Plzeň
Současné šetření je vzhledem k dohodnuté metodice jen v omezené míře srovnatelné s výzkumem hodnocení sociálních služeb provedeným v roce 2016. V roce 2016 byl proveden prostý náhodný výběr adresních bodů a na ně byli vysláni tazatelé, kteří měli za úkol kontaktovat osoby přítomné na adrese a z nich náhodně vybrat osoby pro dotazování. Takto byl dotázán vzorek osob, který co nejvěrněji reprezentoval obyvatelstvo Plzně (N=900). S tímto vzorkem budeme srovnávat současný výzkum. Způsob výběru na jednu stranu mírně nadreprezentoval osoby, které tráví více času doma, ať z vlastní vůle nebo kvůli svému stavu, ale zároveň princip náhodného výběru poskytl velmi přesný obraz plzeňské populace.
Výběr byl tedy reprezentativní pro osoby, které se alespoň v odpoledních hodinách zdržují doma. Naproti tomu současné šetření v roce 2020 jednak využívá reprezentativní on-line panel (N=256), který je sice konstruovaný jako reprezentativní pro obecnou populaci, ale některé specifické skupiny obyvatel mají omezený přístup k internetu v takové míře, že je dost dobře reprezentovat nemůže (např. osoby bez domova). Hlavní část výzkumu se zaměřovala na osobní dotazování osob z vybraných skupin obyvatel (N=455), kvótním výběrem byli na ulici vybíraní a dotazovaní senioři, zdravotně postižení, bezdomovci, cizinci a osoby ohrožené sociálním vyloučením. Tento vzorek tak reprezentuje jen vybrané skupiny, a to ještě tu jejich část, která se alespoň někdy během dne pohybuje ve veřejném prostoru.
Demografické složení
Graf B1.1: Senioři podle pohlaví
Demografické složení
Graf B1.2: Ohrožení sociálním vyloučením podle pohlaví
Byť tedy není z principu možné jednotlivá šetření přímo srovnávat, můžeme alespoň porovnat strukturu vybraných skupin z hlediska pohlaví a věku. Tomuto srovnání se budeme tedy věnovat v této příloze. Toto srovnání může nabídnout klíč k vysvětlení některých rozdílů ve výsledcích obou výzkumů, neboť ukáže, že se v obou výzkumech liší struktura dotazovaných skupin. Dále toto srovnání poskytne možnost hlubšího vhledu do současných výsledků – neboť ukáže vnitřní strukturu skupin. Strukturu skupin v jednotlivých šetřeních srovnáme nejprve podle pohlaví a poté podle věku.
Vidíme, že pohlaví seniorů v obou současných šetřeních zhruba odpovídá reprezentativnímu šetření z roku 2016. U osob ohrožených sociálním vyloučením se s šetřením z roku 2016 shoduje reprezentativní online panel, ale v současném šetření provedeném osobním dotazováním je vyšší podíl mužů než v ostatních šetřeních. O důvodech nechceme spekulovat, pouze upozorňujeme, že zatímco v reprezentativních šetřeních za osoby ohrožené vyloučením mluví především ženy, ve vzorku pořízeném osobním dotazováním je podíl pohlaví mnohem vyrovnanější.
Demografické složení
Graf B1.3: Zdravotně postižení podle pohlaví
Demografické složení
Graf B1.4: Cizinci podle pohlaví
V případě handicapovaných osob je rozložení pohlaví v obou současných šetřeních zhruba vyrovnané, čímž se liší od šetření z roku 2016, kde téměř ¾ vzorku tvořily ženy. Jediným vysvětlením, které máme je, že ženy se dožívají vyššího věku a zároveň s věkem roste riziko zdravotních problémů. Proto se v roce 2016 při osobním dotazování v domácnosti respondenta může objevit vyšší podíl starších žen, neboť nemají žádné překážky v účasti na výzkumu.
Metodiky současných šetření představovaly překážku jednak v nutnosti aktivního pohybu ve veřejném prostoru a jednak v nutnosti internetového připojení. Obojí vede k tomu, že se výzkumu účastní spíše mladší kohorty zdravotně postižených, kde je poměr pohlaví vyrovnanější.
Demografické složení
Graf B1.5: Bezdomovci podle pohlaví
Demografické složení
Graf B2.1: Senioři podle věku
U skupiny cizinců vidíme opravdu velké rozdíly v podílu pohlaví mezi jednotlivými šetřeními (30 vs. 50 vs. 75 procentních bodů). Je to dáno tím, že skupina cizinců je v obou reprezentativních šetřeních nejmenší (osobní dotazování 2016 jich obsahuje 26, online dotazování 2020 jen 10). Jde o velmi špatně dosažitelnou skupinu a pokud je její zastoupení malé, může podíl pohlaví v tomto podsouboru vzorku velmi kolísat. Logicky: pokud je ve vzorku jen 10 cizinců a náhodou dotážeme muže místo ženy, změní se poměr hned o 10 procentních bodů.
Podobné vysvětlení platí i pro bezdomovce v online šetření. Jsou zde pouze 4 osoby, které se prohlašují za osoby bez domova – při tak malém zastoupení se může měnit podíl pohlaví jakkoli. Nicméně graf B1.5 nám alespoň ukazuje podíl pohlaví ve vzorku z osobního dotazování 2020. A tak vidíme, že mezi bezdomovci jednoznačně převažují muži. Nyní se podíváme na podíly věkových skupin.
Demografické složení
Graf B2.2: Ohroženi sociálním vyloučením podle věku
V případě seniorů a osob ohrožených sociálním vyloučením je věková struktura v obou osobních dotazováních velmi podobná, odlišuje se od nich ale struktura respondentů, realizovaná pomocí online dotazování. S věkem stoupá šance, že osoba nevyužívá připojení k internetu, tedy pokud byl zajištěn reprezentativní podíl osob nad 65 let, je jasné, že ve skupině seniorů (65+) budou především dominovat mladší osoby. Podobné srovnání vidíme i v případě osob ohrožených sociálním vyloučením, kde je v online dotazování jejich počet malý (19 osob), a tedy při dělení 19 osob do 6 kategorií není ani možné přesně kopírovat reprezentativní strukturu. Nicméně, také vidíme, že obě osobní dotazování se liší v nejstarší kategorii, která je v současném výzkumu nejpočetnější, ale v roce 2016 tomu tak nebylo. Z grafu B2.2 je tak patrné, že v současném vzorku se u respondentů kumulují dva problémy – vyšší věk a ohrožení sociálním vyloučením.
Demografické složení
Graf B2.3: Zdravotně postižení podle věku
V obou reprezentativních šetřeních (online 2020 a osobní 2016) je malé zastoupení jak zdravotně postižených, tak cizinců (v online 9 resp. 10, v osobním 30 resp. 26). Jak je vysvětleno výše, pokud takto malé podskupiny dělíme do 6 kategorií, není někdy ani možné dosáhnout reprezentativní distribuce, ale především je tato distribuce velmi zranitelná vůči náhodným chybám – odborně řečeno, při tak malém zastoupení a tak velkém počtu kategorií neplatí zákon velkých čísel.
Oba grafy (B2.3 a B2.4) nás tak informují, kde je těžiště těchto dvou skupin ve vzorku pořízeném osobním dotazováním v roce 2020. Vidíme, že zatímco cizinci jsou především mladší, zdravotně postižení se rekrutují především ze starších věkových kohort. Zde se ukazuje, že dochází krom kombinace rizikového faktoru věku a sociálního vyloučení ještě ke kombinaci se zdravotním postižením.
V online šetření se objevují pouze 4 osoby bez domova, graf tedy pouze ukazuje, jaká je věková struktura vzorku těchto osob realizovaných osobním dotazováním. Vidíme, že jde především o osoby v mladším středním a středním věku (35-54 let představuje téměř 60 % skupiny osob bez domova).
Demografické složení